Zimního slunovrat se v minulých dobách slavil rozličnými způsoby. Mezi jeden z takovýchto zvyků patří například vyrábění archaických dekorací a různého drobného pečiva ve tvaru slunce. Tvar, takzvaný polaz, svým tvarem připomíná slunce s paprsky. Je složený ze středové koule, která je upečená z těsta, anebo je udělaná z mechu, jež je obtočen drátem. Do středu se potom zapichují špejle, které se zdobí například:
· sušenými meruňkami
· sušenými švestkami
· hrozinkami
· křížalami
· kandovaným ovocem
· krájeným želé
· napučeným hrachem
· pečenými ozdobami s ořechy
· nabobtnalá dýňová semena
· kousky skořice
· badyán
· ořechy
· ozdobné tvary z pomerančové kůry
Jedlé časti, sluníček se dají prostřídat s nastříhanými čtverečky z lesklého papíru, anebo z barevného kanafasu. Někdy se k zakrytí středu sluníček mezi špejle ještě napichují větvičky zimostrázu. Jakmile je polaz hotový, je možné jej zavěsit na silný provázek, nebo stuhu a místit i interiéru ke stropu.
Motiv sluníčka se vytvářel i v jiných podobách.
Kupříkladu se z kynutého sladkého těsta, jako na vánočku, peklo pečivo ve tvaru bochánku, nebo i kroužku. Do tohoto středu se obdobným způsobem zapichovaly špejle a párátka. Tyto špejle se opět přizdobovaly například:
· sušeným ovocem
· hrozinkami
· šípkem
· nabobtnalým hrachem
Takto upečená sluníčka se pak věšela na vánoční stromeček nebo kamkoliv do prostoru, či opět ke stropu tak, aby se mohla ve vzduchu otáčet.
Slovo polaz pochází ze starého výrazu „polazit“, což je „chodit po koledě“. Zavěšený polaz v bydlení představuje sluníčko, které od dvacátého prvního prosince začíná opět nabývat na síle. Dny se prodlužují a noci se zkracují. Slunce je zde symbolem života, naděje a světla, které se opět navrací do domovů. Až se tedy budete chystat na Vánoční svátky, vzpomeňte si na oslavy Slunovratu a přichystejte si také polaz na tento velký den.