Dá se říci, že v každém z nás je určitá vášeň. Ať už se jedná o materiální či nemateriální povahu, chuť nadchnout se pro něco nás zdobila odedávna. Vzpomeňte jen, jak se naši rodičové, prarodičové, praprarodičové s láskou starali o své nádobí, jež pro ně bylo jakýmsi symbolem majetnosti.
Postupem času se s rozvojem doby zvětšovaly možnosti pro hledání nových a nových koníčků, které si lidé „osvojili“ a pro něž byly mnohdy tím největším zdrojem relaxace a zábavy.
Když se řekne hobby, většina z nás si zřejmě představí určitý druh kutilství. Ať už je to rytí záhonků, pěstování zeleniny, chování domácích zvířat, sázení květin, vlastnoruční stavba šopy, práce v dílně. Pod tímto pojmem si ovšem můžeme představit například také shromažďování určitých cenných předmětů a sbírky všeho druhu.
Znáte přece již omšelé historky z minulosti, kdy pánové pod záminkou seznámení lákali k sobě domů dámy, aby jim ukázali svou sbírku motýlů. Postupně vystřídaly motýly známky, pohlednice, historické mince, kaktusy, kartičky hokejistů, Pokémoni, hrací karty a další.
Existují lidé, pro něž je zarytým koníčkem shromažďování naprosto netradičních a na první pohled bezcenných věcí. Člověk v takových věcech ovšem často vidí něco hodnotného, a tak je pro něj taková sbírka ohromně cenná. Je to právě často pocit, že mám něco, co nikdo jiný nemá, jenž nás nabádá uchovávat různé předměty.
Pro někoho jsou mnohé koníčky druhých těžko pochopitelné, pro druhé jsou ovšem často něčím tak vzrušujícím, že bez nich prakticky nemůže existovat. Co je zajímavé, že mnoho z nich přetrvává staletí, jiné jsou jen výstřelkem módy a krátkodobého nadšení.
Některé z nich se dědí z generace na generaci, další jsou naprosto novou pohnutkou v našem vnímání a výplodkem bujaré fantazie. Všechny bez rozdílu ale slouží k osobní spokojenosti a dobrému pocitu a také podněcují naši hravost a mnohdy šikovnost.