Outer

Je čtvrtek chvíli před půlnocí a já ani nevím, že zítra je pátek třináctého. Hrabu se v nastavení blogu, dělám něco s přesměrováním. Najednou koukám že je po půlnoci. Něco na blogu potvrdím a jdu spát. Pokud vám to trochu pálí možná už víte jak to bude dál. Ráno přijdu k PC a blog samozřejmě nejde. Byla jediná možnost jak se s tím smířit. Podřídit se moci pátku třináctého. Nemělo cenu blog nijak oživovat. Přesto že zálohuji databázi, bylo všechno marné. Musel jsem vše smazat a nahrát znovu.

Sobotní deprese

V sobotu už jsem to opravdu vzdával. Viděl jsem těch několik hezkých článků, které už nikdo neuvidí. Viděl jsem rozjetý blog, který bych musel znova rozjíždět. Měl jsem chuť s tím vším fláknout. Bylo by to asi zajímavé žít bez blogu. Dnes už u všeho přemýšlím jestli by o tom nešlo něco napsat, přijdu domů a jdu psát článek… asi bych to dlouho nevydržel. Ani nevím jestli jsem v sobotu něco jedl nebo se aspoň umyl.

Nedělní opravy

V neděli jsem se sebral a začal obnovovat blog. Po několika pokusech mi došlo, že obnova nemá cenu. Pátek třináctého je vyšší mocnost než já. Něco tomu prostě chtělo a i když je mi starých článků moc líto, začal jsem znovu. Přeci jen jich nebylo moc. Tak tedy po druhé a lépe.

Pondělní zrození

V pondělí již blog fungoval. Začal jsem psát tento článek a byl v klidu. Zapomněl jsem na bloggerskou sebevraždu a zase začal přemýšlet o čem budu psát. Pátek třináctého od teď už nebude stejný jako dřív. Asi se ho budu bát, nebudu chodit do školy a vylézat z postele. A to nás tenhle rok čekají ještě dva.