Outer

Každá politická strana má (nebo by měla mít) určitá stanoviska a myšlenky. Na základě těchto atributů si volič vybere stranu, která je svým programem nejvíce podobná jeho názorům. Kdo ale tento program tvoří? Hlavně v předvolebním období je důležité, aby názory na plakátech kopírovali (často nesplnitelné a utopické) potřeby eventuálních voličů. Proto dnes nehraje význam postavení dané politické strany, její smýšlení nebo tradice. Stávají se falešnými proroky, kteří nám splní vše. Respektive slíbí vše. A tento trend vidíme jak u extrémistů (kteří se svým rasismem mají úspěch), tak u parlamentních stran (které sází na ty největší touhy občanů).

Každá krize je ráj pro extrémismus

Ať se jedná o skutečnou krizi v ekonomice nebo jen pseudoproblém v podobě multikulturalismu, vždy jsou tyto krize rájem pro extrémismus. A to nejen pravicový. Extrémismus totiž není jen rozbíjení oken a pochody po náměstích. Snadná řešení na obtížné problémy jsou vždy líbivé, ale jsou k něčemu? Prozíravý člověk ví, že stejně jako ten kvalitní fotoaparát za 999,- nebude moc kvalitní, nebudou takové ani ty lákavě jednoduchá řešení. Extrémista okopíruje jakoukoliv touhu člověka a podá mu jí ve vidině snadné kořisti. Ať je se jedná o prosperující ekonomiku nebo ochranu vašich dětí.

Profesionálnější metoda

Možná si pamatujete na poslední volební kampaň ČSSD. Ta totiž vsadila na styl hry o kterém píšu úplně vše. Aby jste mohli někomu něco naslibovat, musíte nejdřív zjistit po čem touží, pak mu to připomenout a následně mu oznámit, že to bez okolků splníte. V tuto chvíli se stává tato touha zbožím, které se opravdu snadno prodává. Stačí pár průzkumů veřejného mínění, dobrá PR agentura a dílo je dokonáno. Velké bilboardy pak osloví většinu národa přesně tím co je trápí nebo by je podle bilboardů trápit mělo. Všechny předvolební sliby a myšlení strany tedy vlastně řídí PR agentury a lidé kteří dělají reklamu. A jak je vidět, osvědčilo se to.

Čím se tedy řídit?

To co vidíme na plakátech a slyšíme v televizi nemá žádnou hodnotu. Možná to někoho pobaví, ale vzhledem k ovlivnění našeho názoru opravdu ne. Podle čeho se tedy u voleb řídit? Napadá mně jediný alespoň z části objektivní faktor. Volit lidi a ne strany. Lidi které znáte, víte co udělali nebo pro ně máte své důvody. Dnes se snadno propadne skepsi z nutnosti volit to „menší zlo“. Ale uvědomme si, že i když nám ten fotbalový tým není zrovna sympatický, můžeme mít v oblibě jen jednoho hráče. Nechodit na zápasy jen proto, že nám dají vlaječku zadarmo a dovolí setkání s týmem. Prezentace programů politických stran je nijak neprezentují. Jsou dnes už prakticky univerzální a nic nevypovídají. A nebo si vezměte lízátko, balónek a poslušně dejte hlas. Možná se dostanete i na video.

S opravou článku pomohl Zimmi