Outer

Každý po svém životě někde skončí. Nepochopitelný řád věcí, procesů, skutečností (a jedné google app). Skončíme buď v pekle nebo v ráji. Je to ale pravda? Opravdu existuje nějaké peklo a ráj? Jak a proč to vlastně celé takhle funguje? Jakou roli v tom hraje google? O tom a hlavně o pekle v následujícím článku.

Když v roce 2005 google definitivně ovládl veškeré koloběhy a děje na Zemi, musel u mnohých věcí zvolit propracovanější systém. Tím byli například zemřelí. Spoustu nevyužité prozatím deaktivované energie. Zde se google inspiroval u náboženství a vytvořil totožný systém ráje a pekla. Funkčnost ve zkratce: Obyvatelstvo je motivováno k činnostem, které jim zaručí místo v ráji, ale přesto se tam dostane jen minorita. Vtip je tedy v tom, že přesto že je peklo plné, obyvatelstvo se chová podle podmínek a přání. Peklo je pak energeticky produktivní a minoritní počet lidí v ráji spotřebuje jen malou část z celkové energie. Tím si google zajistil neomezený zdroj této energie.

Peklo jako organizace, jenž se soustředí na majoritní obyvatelstvo má i tomu odpovídající tzv. hříchy. Vypíšu zde jen pár základních a nejtěžších hříchů.

1. Porno – Možná si myslíte, že jistý druh pornografie tu byl odjakživa. Není tomu tak. Porno vzniklo začátkem roku 2005 společně s projektem Paradise and Hell. Pracovníci pekla potřebovali vymyslet dostatek silných hříchů aby měli stále více jak 10/12 umírající populace. Využili tedy od přírody dané lidské touhy po pohlavním styku. Optimalizovali vyhledávání pro nejrůznější erotické servery a zároveň označili vytváření či sledování porna jako největší hřích.
   Poznámka: Odhaduje se, že Internet dnes stojí z 98% na pornu a z necelých 2% na lehké erotice. Google tento ďábelský počin provedl téměř dokonale.
2. Drby – Hřích „Porn“ se ze začátku zdál opravdu dokonalý, pak se ovšem objevil podstatný nedostatek. Porno působilo z drtivé většiny na mužskou část populace. U žen byla ovšem také objevená silná touha. Zjistilo se že ženy inklinují k jistému druhu informací. Zpráva nemusela být nijak podložená, ale čím více byla senzační, tím více byla žádaná. Google dnes vlastní prakticky všechny bulvární deníky, které stojí za zmínku.
3. Warez – Muži a ženy byli vyřízení. I přesto, že poslední část, na kterou se google specializoval není tak početná, jak se dočtete bylo dobře, že jí bylo věnováno tolik pozornosti. Mluvím o dětech. Google musel alespoň na oko chránit děti před pornem a drby. Přesto, že dětí umírá podstatně méně než dospělých potažmo starých lidí, rozhodlo se vedení googlu specializovat i na ně. Zpoplatnili do tehdejší doby volně šířené umění a zároveň ho na internet dali zdarma, jeho stáhnutí je ovšem považováno za hřích. Tím si google pojistil i třetí největší skupinu hříšníků

Existují i specializované hříchy, které se koncentrují na určitou sorty lidí. Například „bloggerské hříchy“ jako publikování PR článků nebo příliš mnoho reklamy na blogu.

Přesto, že tento systém je docela šokující, google ho nijak netají. Věří, že by této pravdě stejně nikdo neuvěřil. Proto se ani nešíří a ví o něm velmi málo lidí.