Outer

Čím je lákavá klasická fotografie?

2012-01-04T06:51:00.000-08:00

Digitální technologie zachycení obrazu má na první pohled oproti analogické všechny výhody. Když už se ale zdálo, že filmová fotografie je definitivně převálcována a zapomenuta v minulosti, začala její malá renesance. Proč klasická fotografie přežívá a kde je dnes její místo?

Autorkou je Laura Weis

Projít vývojem

Jestli má někde klasická fotografie smysl, pak je to ve výuce. Tam se všechny její nevýhody obracejí ve výhody. To, že každý snímek stojí peníze, práci a čas vede fotografa k většímu přemýšlení a preciznosti už při expozici. Digitál svádí při expozici k nepozornosti, protože je možné nafotit nekonečně snímku a později je pohodlně selektovat a editovat. S analogovým fotoaparátem se lépe dělají chyby. Chyby, které nejdou opravit a proto se neopakují. Celý proces je zdlouhavý - správná expozice, zpracování pozitivu, zpracování negativu. To nás nutí brát fotografování seriózně a přemýšlet nad ním. Začátky na digitálním přístroji vedou ke krásným, ale obsahově prázdným snímkům. Klasická fotografie je přísný učitel, který vždy nejvíc naučí.

Autorem je Giant Ginkgo

Film je offline

I když už nám fotografie zevšedněla a je nám etalonem obyčejnosti, skrývá se v ní obrovské tajemství. Zpracovávání snímků mokrou cestou je jako černá magie. Nejrůznější chemikálie, nádoby, přístroje. Proměna latentního obrazu ve viditelný, tma a silný zápach chemikálií. Temná komora je nevšední prostředí, které člověku učaruje. Zajímavé na klasické zvětšenině je, že je nesdílitelná přes internet. Jakmile se naskenuje, stává se z ní fotografie digitální. To je další z nevýhod, proměněná ve výhodu. Scénu okolo klasické fotografie to tvoří jedinečnou. Klasická fotografie je protiváhou k rychlému digitálnímu světu. Trvá dlouho aby vůbec vznikla, musíte cestovat aby jste viděli další, nejde snadno množit, je náročná, drahá atd. A to je její největší lákadlo.

Autorem je Raymond Larose

Klasická fotografie je stejná jako proces jejího vzniku - všechno je u ní nadvakrát. Nejprve vidíme nevýhody (osvítíme negativ) a až poté zjistíme, že jsou pro nás výhodami (osvítíme pozitiv). A to není jediná paralela. Asi vždy se najdou lidé, kteří dají přednost něčemu skoro zapomenutému, nemodernímu a minoritnímu. A tak je možná správně, že světu vládne digitál a analog je v ústraní kde mu to víc sluší.

Jak technika mění fotografii

2011-11-09T09:02:00.000-08:00

Dnešní článek bude oponovat článku minulému. Posledně jsem kritizoval přílišný zájem fotografů o techniku na úkor obsahu. Jen málo slavných fotografií je tak dobrých protože jsou hezké. Jsou dobré protože mají obsah. Něco říkají. Bylo by ale asi nerozumné jít do extrému a říkat, že to poslední na čem záleží je fotoaparát. Technika fotografii mění. Tu méně, tu více než autor, ale pokaždé výrazně.

Louis Daguerre - Boulevard du Temple

První člověk, který byl zachycen na fotografii byl jakýsi Francouz, jenž si nechával čistit boty. Měl tu čest býti vyfotografován, protože se nehýbal. Když totiž Louis Daguerre pořizoval svůj daguerrotyp s názvem Boulevard du Temple, trvalo mu to více než deset minut. A tak zatímco ostatní lidé Daguerrovi během exposice odešli a kdosi čistíce boty se značně rozmazal, zákazník zůstal ostrý. Není se co divit, že Daguerre nefotil momentky. Technologie, kterou používal si sama určila co bude objektem jeho zájmu.

Alexandr Rodčenko - Pionýr s trubkou

Důležitým milníkem v historickém vývoji fotografické techniky byla její miniaturizace. Za to, že se fotoaparáty změnily z velkých krabic posazených na mohutných stativech, vděčíme Oskaru Barnackovi a jeho astmatu. Tento německý inženýr byl kromě svého technického vzdělání také fotograf. Jeho špatný fyzický stav ho motivoval k vyvinutí kompaktnějšího přístroje. A tak vzniká kinofilm a slavná Leica. Fotoaparát se najednou vejde do kapsy. Dá se s ním pohodlně manipulovat a cestovat. Fotografové se začínají na svět dívat z jiných úhlů.

„Fotografujte ze všech zorných úhlů, nejen od pupku, dokud všechny zorné úhly nedojdou uznání! Nejzajímavější zorné úhly teď směřují shora dolů a zezdola nahoru a s nimi se musí pracovat.“

-Alexandr Rodčenko

První naskenovaná fotografie z roku 1957

Fotografii samozřejmě ovlivnila i digitalizace. Možná i nejvíce. Nové možnosti sdílení, množení, manipulace. To vše znovu oživilo hlad po odpovědi na otázku co to vlastně fotografie je. Digitální fotoaparát má film, který nikdy nemůže dojít. I to determinuje výběr fotografova cíle. Najednou se může více riskovat a experimentovat. Může fotit za jakýchkoliv podmínek. Třeba tisíckrát a pořád dokola, dokud se fotka nepovede. Tím digitál nutí tvůrce fotografovat více povrchně. Může se opravit, může se opakovat, může se vyhodit a nic to nestojí. Hranice padly, ale ne každý dokáže jít rovně bez mantinelů.

Bakterie Escherichia coli

Od svého zrodu je fotografie stále více realističtější. I když by se to možná mohlo zdát, tak současný stav rozhodně není vrcholem. Možná nás čeká prostorová fotografie, možná v ní budeme moci chodit. A autoři budou své fotky tvořit podle toho jaký obraz bude v hledáčku, jak velký bude fotoaparát, a jaké bude médium, na které budou zaznamenávat. Technika fotografie ovlivňuje, ať už je to dobře nebo špatně.

O honbě za fotoaparáty

2011-09-19T10:33:00.002-07:00

Vývoj fotografické techniky byl v historii fotografie vždy důležitý a ovlivňoval nejen formu, ale i obsah fotografií. Od těžkých velkoformátových přístrojů postavených na stativech, přes lehké a malé kinofilmové přístroje, až ke snadno editovatelným fotografiím z digitálních fotoaparátů. Fotoaparáty, ale i způsob zpracování fotografie a fotografické příslušenství, to vše ovlivňovalo autora v tom co bude jeho cílem. Dává mu kontrolu nad tím aby výsledek jeho práce byl co nejvíce podobný jeho představě. Skvělé možnosti, které nám technika umožňuje, mají ale i svou temnou stránku. Snadno se jim totiž podlehne a důležité otázky „co fotím? proč to fotím? co tím chci říci?“ nahrazují otázky „není to moc ostré? není to málo barevné? nemá to malé rozlišení?“.

Posbírej je všechny!

Dokonalá forma na vrcholu pyramidy

Pročítám si různá internetová fóra, kde lidé hodnotí a diskutují nad fotografiemi. Nacházím technicky dokonalé fotografie, dolaďované v každém pixelu. Často působí jako kýče, jsou podbízivé, prázdné a napodobují zaběhlá schémata. Jsou to tisíce kapek vody, západů slunce a smějících se dětí. Ale také nacházím snímky techniky průměrné, které něco zachytili. U nich nepřemýšlím jak byli vytvořeny, jakým objektivem a na jaký film nebo čip. Zaujme mě co a ne jak. Tím nechci nijak shazovat tu řekněme technickou část fotografie nebo říkat, že je nedůležitá. Jen jí musí něco předcházet.

Autorkou je Robyn Jay

Dělá dražší fotoaparát lepší fotografie?

Bylo by přece nesmyslné tvrdit, že dražší fotoaparát lepší fotografie nedělá. Důležité ale je o kolik. A když si uvědomím o kolik, je to docela drahý špás. Fotografii totiž dělá hlavně oko. Jako nejsou žádné sedmimílové boty, tak vám žádný kouzelný fotoaparát nepomůže dělat skvělé fotky. Mistři svého oboru, ti s nejlepšími oky, si potom kupují fotoaparáty za závratné částky a my můžeme žasnout nejen nad tím jakou skvělou věc fotograf našel a zachytil, ale i s jakou technickou dokonalostí a estetikou to provedl. Ale k čemu je nám, slepým fotografům, kteří jsou rádi když nenajdou v rohu snímku svůj palec taková vymoženost. Aneb něco vyfocené na mobilní telefon bude vždy více než nic vyfocené na dobrý fotoaparát. Proto si místo fotoaparátu nového kupte starý a hodně mrkve. Trénujte oko, je to zdarma a výhodnější.

Autorem je Janne Moren

Fotoaparát, který padne k mým botám

Pozoruji turisty v Českém Krumlově jak se prohýbají pod obrovskými taškami s nejméně třemi objektivy a krásnými velkými fotoaparáty. Neomylně si stoupají vždy na stejné místo a fotí stejné věci. Člověk má skoro pocit, že o něco přichází když si takovou krásu nevyfotí. V jedné ulici potkávám pána s dřevěným stativem a také několika kily vybavení za několik tisíc korun. Bylo by člověku až trapně dát si na stativ nějaký neprofesionální kompakt nebo si stoupnout s fotoaparátem a snažit se o dobrou fotku. Jak bych potom vypadal? Věci, které si dnes asociujeme s pojmem fotografie s ní vlastně ani moc nesouvisí. Jsou daleko blíže fenoménu „stylu života“, kde fotoaparát slouží jako módní doplněk.

Autorem je Howard Ignatius

Tak tedy snímek nebo aparát?

Také jihnu při pohledu na fotoaparáty Leica a udivuji se nad schopnosti těch nejmodernějších digitálních přístrojů. Ale to je vlastně úplně jiný koníček než zájem dělat dobré fotografie. Tam se musím zajímat hlavně o všechno ostatní, o to co zachytím. Fotoamatérů, kteří nefotí jen dovolené je zdánlivě hodně. Mě ale připadá, že většina z nich je spíše fanoušky techniky, fotografických postupů a počítačového softwaru než fotografie. A tím nechci tyto lidi nijak řadit např. pod umělecké fotografy. Jen tyto světy hodně splývají a spoustu lidí, kteří by rádi fotografovali, matou. Například si myslí, že ani nemohou začít protože nemají finance na vybavení. Nebo naopak pročítají všechny možné recenze a kupují si vybavení ve víře, že to pomůže jejich fotografii. Není nic špatného dělat fotografie pro čisté nadšení z techniky a formy. Ale je dobré vědět, že je tu i jiná cesta bližší podstatě fotografie.

Autorem je Mijonju