O čem to je?

To co by se na první pohled mohlo zdát jako ústřední linka filmu mohu prozradit – protože se odehraje v prvních 30 minutách filmu. Věřím že moc neprozradím – pokud se ale nechcete dozvědět vůbec nic, přeskočte na další odstavec. Je polovina sedmdesátých let a americká rodina z Virginie – Norma a Arthur Lewisovi (Cameron Diaz a James Marsed) se synem dostane poštu. Někdo jim položí před dveře krabici a odjede. V krabici je zamčené tlačítko s přibaleným vzkazem. Jak je napsáno na vzkazu v pět hodin přijede pan Steward (Frank Langella) a sdělí nabídku. Nabídka zní: „Pokud zmáčknete tlačítko někdo na světě (koho vy neznáte) umře a vy dostanete milion dolarů (nedaněných). Pokud nezmáčknete zbude vám jako dárek 100 dolarů.“ V této chvíli by se dalo očekávat, že do konce filmu se budou řešit morální dilemata. Zmáčknout či nezmáčknout to je oč tu běží. Ale po zhruba půl hodině filmu Norma práskne do tlačítka. Opět přijde pan Steward a tentokrát už není tak okouzlující jako poprvé. Je spíš znechucený, dá hotovost na stůl a rychle odjíždí.  Zmáčknutím tlačítka film teprve začíná. Až potom se začíná odvíjet celý složitý děj.

70′ ujeté a krásné

Od zamotaného děje na chvíli k tomu jak film vypadá. Pro The Box (díky bohu, že to nepřekládali) je doba, v které se odehrává důležitá ze dvou důvodů. Jednak kvůli ději a jednak kvůli atmosféře, kterou toto období ve filmu dotváří. Snímek působí po audiovizuální stránce velmi silně. Od klidného poetického začátku až po psychedelický konec. Všechno vypadá velmi specifickým mlhavým/matným dojmem. Zářivě bílá (sníh, světla, vesmírný program) se prolíná s pro tu dobu typickou kávově hnědou. Téměř všechny světla (lustry, lampičky atd.) v pozadí jsou velmi rozostřená a působí jako záře. Skvělé barvy, matnost, a dobové rekvizity dávají filmu originalitu, odlišnost a zároveň v něm budují skvělou atmosféru. Jediný film, který jsem viděl, co měl takto specifický vzhled a světla byl Blade Runner.

Pro ty, kteří film ještě neviděl a chtějí se nechat překvapit prosím nečtěte dále. Od teď je každá věta spoiler! Naopak pokud jste film viděli budu velmi rád, když si zbytek článku přečtete a budete se mnou polemizovat nesouhlasit či mne poučíte co jsem si vyložil špatně.

Začátek spoilerů – přeskočit spoilery

Aby jsme si to tedy ujasnili. Pan Steward pracuje pro své „zaměstnance“. K těm se dostal po tom co ho zasáhl blesk a jak řekl „teď může komunikovat s těmi, kteří ovládají ten blesk“. Zaměstnanci pana Stewarda jsou řekněme „hypnotizovaní“ lidé. Poznáme je podle toho, že jim teče krev z nosu. To ovšem nevíme na začátku filmu. Co tito lidé dělají? Ti nahoře mají z nějakého důvod zájem vyzkoušet lidstvo. Vyzkoušet zda lidé upřednostní své zájmy nad zájmy jiných. Pokud ano – lidstvo nemá šanci na přežití. Tlačítko je nabídnuto rodině (spokojení manželé do 40 let s dětmi). Ve chvíli kdy je tlačítko zmáčknuto, někdo jiný (který už tlačítko zmáčkl dříve) zabije svého partnera (lépe řečeno má na výběr mezi svým dítětem a partnerem). Teď pár scén, popsaných v souvislostech (po kliknutí na odkaz se vám zobrazí snímek dané scény):

• Muž který oznamuje Normě, že ruší slevy na školném. Teče mu krev z nosu.
• Všem připadá divné, že Arthura odmítli pro výcvik astronautů.

Z toho plyne, že byli Lewisovi k získání peněz trochu tlačeni.

• Kluk, který poníží Normu ve škole je také zaměstnanec.
• Při přípravě na svatbu ukazuje symbol V. Všimněte si výrazu v jeho tváři.
• Po té se kluk Arthurovi vysmívá. Ten ho chce zbít, v tu chvíli se však kluk změní a říká, že to co se stalo jeho ženě je smutné. Při odjezdu (jiný kluk) opět ukazuje V.

Kluk je zaměstnanec jednak kvůli jednání a jednak kvůli krvi, která mu teče z nosu po napadení Arthurem. Podle mně však kluk neukazuje V ale číslo dvě. Číslo sloupce, do kterého Arthur vstoupí. Nakonec i Arthur si tento sloupec zvolí stejným způsobem. Když chlapec ukazuje V má zcela upřímný výraz, narozdíl od chvíle kdy se vysmívá.

• Dana, která hlídá syna Lewisových, říká Arthurovi v autě, že problém vyřeší když se podívá do světla.
• Dana je zaměstnanec. Jednak jí teče krev když jí Arthur veze do motelu. Jednak jí vidíme při přepravě zaměstnanců. A když hlídá syna Lewisových, snaží se odpoutat pozornost, protože za oknem uvidí pravděpodobně další zaměstnance.

Arthur v knihovně otvírá The Lighting Book. V ní je útržek z novin s titulkem „Zaměstnanec NASA zasažen bleskem“. Ve chvíli kdy Arthur otevře knihu, zpozorní chlapíci jež ho potom sledují až ke scéně s vodními sloupci.

• Chlápek z NSA využívá větrné tunely od NASA a dále chce lunární modul a hangár
• Dále říká, že do některých aktivit NSA budou zahrnuti zaměstnanci NASA. Nemůže říci jak.
• Auto, v kterém odjíždí Steward po předání peněz je od NSA (jak zjistí otec Normy – policista).

V některých záběrech vidíme ve větrných tunelech vodu, které slouží k přemísťování zaměstnanců. Po tom co jeden z rodiny, které už dříve zmáčkla tlačítko, jede s Arthurem autem aby zastavili Stewarda a našli Arthurovo syna, jejich auto smete dodávka. Poté se Arthur objeví v hangáru. Chlápka od NSA vidíme ke konci filmu jak mluví se Stewardem. Pracuje tedy pro něj, ale vypadá to že není typickým hypnotizovaným zaměstnancem. Také ho nikdy nevidíme s krví u nosu a hraje tak trochu na obě strany.

• Když Arthur veze Danu do motelu (kde je mimochodem transportní uzel zaměstnanců) Dana mu říká „Teď už vás může zachránit jen jediný člověk. Podívejte se do zrcadla. Uvidíte.“
• Potom co se Arthur propadne z vodní sloupce u sebe doma, jde si dát panáka, dívá se do zrcadla a zpozorní.
• Po tom co pan Steward sdělí Lewisovým, že mají na výběr mezi zabití Normy a postižením syna Arthur říká Stewardovi: „Nechal jste mě nahlédnout do života po smrti, že ano?
• Když má Arthur střelit Normu do srdce Norma říká: „Když ses ho ptal na posmrtný život usmál se.“ Arthur odpovídá: „To ano, že jo?“

Steward byl však při otázce na posmrtný život ledově chladný.

Podobných zajímavostí, háčků a propojení by jsme ve filmu našli ještě jednou tolik, ale doufám, že jsem vystihl ty nejdůležitější. Mimo příběhu a vzhledu mně film zaujal i po zvukové stránce. Vyzdvihl bych především scénu, kdy Steward přinese manželům peníze. Při této scéně hudba skvěle vykresluje zmatenost manželů. Opravdu dostali milion dolarů a opravdu asi někoho zabili. Všechno je podivné, zvláštní a nečekané – jako hudba. Skvěle dokresluje film, ale nikde nepřekáží.

Konec spoilerů

The Box není horor ani sci-fi ani thriller jak by se mohlo zdát. Alespoň ne, tak jak tyto žánry známe. A proč The Box? Tuto otázku dostane přímo ve filmu i pan Steward a odpovídá na ni: „Váš dům je krabice. Vaše auto je krabice na kolečkách. Jezdíte v ní do práce. Jezdíte v ní domů. Sedíte doma a zíráte do krabice. Rozkládá vaši duši… zatímco krabice, kterou je vaše tělo nevyhnutelně hnije až zemře…načež je umístěna do poslední krabice, kde se pomalu rozkládá.“

Film

Návrat (Vozvrashcheniye, The Return) je Ruský film Andreie Zvjaginceva. Byl točen v Rusku, u finského zálivu a Ladožského jezera. To mu společně s hudbou dodává studenou, mokrou, Ruskou náladu. Na začátku vás film hodí přímo do děje a podobně otevřeně skončí.

Kluci se dívají na neznámého muže v posteli. Na muže o kterém jim před chvíli řekla jejich matka, že je to jejich otec. Na muže, kterého poznali na fotografiích. Na neznámého muže, který je bude učit, říkat mu tati. Úvodní radost z otcova objevení brzo nahradí skepse z jeho studené a drsné povahy. Je to postava v celém filmu rozporuplná. Učí své syny věcem, které je matka naučit nemohla, ale kterým je měl naučit už dávno on. Muž s neznámou a po celý film skrytou minulostí.

Vyvrcholení filmu nastává ve chvíli kdy Andrej s Ivanem přijdou pozdě s vypůjčenou lodí. V Ivanovi i otcovi definitivně propuknou dosud aspoň z části potlačované emoce. Ivan běží lesem a žene ho obrovská nenávist a zklamání. Nemůže se zastavit, přesto že na něj otec volá a ví že v tuto chvíli doopravdy chce aby se zastavil a promluvil si s ním. V afektu překoná i svůj strach z výšek, vyleze na obrovskou věž z které chce skočit. Otec vyleze po stěně věže za Ivanem a poprvé se na něj podívá jako na své dítě, které miluje. V tom se utrhne prkno za které se drží a otec se zabije.

Synové táhnou těžké tělo lesem. Pak odjedou s otcem na lodi, která se s ním nakonec potopí. Adrej s Ivanem odjíždí autem… Zatím co ještě přemýšlíte nad náhlým otcovo úmrtím a další až morbidní části… film jako useknutý končí.

Hudba

Hudbu z filmu jsem si po první shlédnutí nezapamatoval, to je dobře. Když si z filmu hudbu pamatuji je buď tak dobrá, že přebíjí film a nebo se k filmu nehodí. Ani jedno není dobré. Film jsem si tedy pustil po druhé a soustředil se na hudbu. Ve filmu se (aspoň se mi to tak zdálo) hodně mlčí. To klade na hudbu velkou zodpovědnost. Hudba v Návratu je hodně přírodní a ambientní. Skvěle se hodí k prostředí filmu. Neruší, ale podporuje atmosféru.

Verdikt

Celý film stojí především na skvělých výkonech mladých herců. Proplétá se jím zvláštní temná atmosféra. Na té přidává i fakt, že herec staršího syna Andreje se v 16 letech utopil v jezeře, na kterém bylo natáčeno. To vše dává filmu Ruský cejch, bez kterého by nikdy nezískal takový náboj.