Článků opravdu ubylo

Nejčastější zdůvodnění vlivu na blogování je méně článků. Nad tím nemá cenu polemizovat neboť článků opravdu ubylo. Bloggeři svoje nápady dále nerozvíjeli a pouze je napsali na twitter. Je to ale špatně? To, že jsem ve škole slyšel dobrý vtip nebo jedu s přáteli na výlet je pro blog obsah vysoce nevhodný a pro twitter zase velmi vhodný. Stejně tak jsem kvůli dvěma zajímavým linkům nebo videu dříve musel článek zapatlávat nesmyslnými slovy aby obsahoval aspoň minimum textu. Twitter nás od tohoto oprostil a přesto, že ubylo článků, ubylo těch kvalitních?

140 znaků

140 znaků je hrozně moc i hrozně málo. Jak tedy může twitter (třeba i vašemu) blogování pomoct? Omezení 140 už vlastně neplatí. Funguje totiž x služeb (TinyURL pro zkrácení adresy nebo Clipboard pro zkrácení textů, kódů atd.), s kterými ať už omezení rozměrové nebo nemožnost dát textu nějakou formu mizí. Tím se stává ideální pro vše, čím je zbytečné obtěžovat vaše čtenáře.

Když už článek…

Co tedy vyplývá z předchozího textu? Budu soudit hlavně podle sebe. Pokud začnu psát článek, musí to už být téma, které stojí za to abych o něm psal. Takové téma, u kterého mi stojí za to přemýšlet o něm, udělit mu nějakou formu, popř. si napsat osnovu. O mé (řekněme chudší) myšlenky ovšem nouze nebude. Ty se skoro vždy vejdou do 140 znaků. A potřebuji-li poslat kus kódu, matematický příklad nebo rozsáhlejší žvatlaninu, tak mě taky nic neomezuje. Článků tedy bude méně, ale budou to články.

Bylo by dobré, kdyby blog zůstal místem pro články, kterými se chce něco sdělit. I kdyby se sdělovalo jednou za dva týdny. Nepovažuji menší počet článků za něco špatného či dokonce umírání. Vždyť všichni pořád volají o kvalitě namísto kvantity.

Nikdo to nebude číst

Vaše články nikdy nikdo nebude číst. Pokud budete psát nějaký Google feed typu „Vista free“ nebo „Teen porn free“ tak lidé stejně jen kliknou na download. Pokud budete psát tutorialy tak lidé budou stejně jen koukat na obrázky. A pokud budete psát kvalitní články jste definitivně ztraceni. Lidé, kteří budou komentovat vaše články o ně budou mít jen pseudozájem. Budou si na vašich stránkách komentováním zvyšovat ranky a poskytovat své odkazy pro další a další klikače.

Je to děsná nuda

Blogování vás bude hrozně bavit. Aspoň prvních 7 článků. Pak to bude jen nudný rituál shánění témat, lhaní a nudné psaní. Váš hrozný pravopis bude hyzdit internet a vám to bude jedno, protože budete neskutečně znudění. Bude mít na mysli jen napsat další článek o který nebude žádný zájem.

Nic si nevyděláte

Budete mít pocit, že po všech klikačkách a posílání si reklamních emailů a sms, děláte konečně něco perspektivního. Nejdříve nasadíte adsense, které vám vydělá 2.05 USD a při stále klesající ceně za klik ho za čas zavrhnete. Pak zkusíte prodat zpětné odkazy na backlink. Opět si vyděláte pár šupů, google si na vás posvítí a bude po rankách rancích. Pak už reklamu neprodáte ani za 30Kč/měsíc na directoglobal.

Budou se vám smát

Stanete se aktivním uživatelem internetu. Tím který tvoří internetový obsah. To znamená, že budete vnímán jako obtloustlí hošík s mastnými vlasy, který nikdy nevychází na denní světlo. Hošík který spí, jí, myje se a onanuje u počítače.

Stejně to nevydržíte

Po tom co půl roku nenapíšete žádný článek, zkusíte založit nový blog. Pro ten budete opět pár týdnu nadšený a pak to bude zase nuda. Dřív nebo ještě dříve s blogováním na dobro skončíte. Občas přispějete do diskuse, seřvete nějakého školáka, který neumí nainstalovat wordpress nebo mu „to ve FrontPage nejde“.

Blogování je zkrátka zlo. Další moderní vlna, další stádo kobylek, které spásá úrodné pole internetu. Prodejte svůj blog dokud můžete. Udělají z něho SEOhnus s vaším podpisem, ale aspoň budete odproštěni.

Na chybu ve skloňování slova ranky upozornil El Aldio

Sobotní deprese

V sobotu už jsem to opravdu vzdával. Viděl jsem těch několik hezkých článků, které už nikdo neuvidí. Viděl jsem rozjetý blog, který bych musel znova rozjíždět. Měl jsem chuť s tím vším fláknout. Bylo by to asi zajímavé žít bez blogu. Dnes už u všeho přemýšlím jestli by o tom nešlo něco napsat, přijdu domů a jdu psát článek… asi bych to dlouho nevydržel. Ani nevím jestli jsem v sobotu něco jedl nebo se aspoň umyl.

Nedělní opravy

V neděli jsem se sebral a začal obnovovat blog. Po několika pokusech mi došlo, že obnova nemá cenu. Pátek třináctého je vyšší mocnost než já. Něco tomu prostě chtělo a i když je mi starých článků moc líto, začal jsem znovu. Přeci jen jich nebylo moc. Tak tedy po druhé a lépe.

Pondělní zrození

V pondělí již blog fungoval. Začal jsem psát tento článek a byl v klidu. Zapomněl jsem na bloggerskou sebevraždu a zase začal přemýšlet o čem budu psát. Pátek třináctého od teď už nebude stejný jako dřív. Asi se ho budu bát, nebudu chodit do školy a vylézat z postele. A to nás tenhle rok čekají ještě dva.

Neseďte doma

Sezením u googlu, lámajíce si hlavu nad tématem toho moc nevymyslíte. Na internetu můžete jistě najít spoustu téma o kterých jde psát, většinou ale ne cíleně. Stačí projít město a můžete potkat x zajímavých věcí. Je však dobré ne jen chodit, ale dívat se okolo sebe. Zajít do knihkupectví, zda nevyšla zajímaví kniha nebo si prohlédnout nové hudební tituly.

Zapisujte si

Ve chvíli kdy jsem si začal zapisovat nápady na články, divil jsem se kolik jich mám. Často vás totiž inspirace přepadne na různých místech, při vykonávání nejrůznějších potřeb . Stačí malý bloček nebo pár papírků v peněžence. Pár slovy si zapište co vás zaujalo. K tématu se pak můžete kdykoliv vrátit.

Celkem se mi osvědčilo napsat např. jen titulek článku a uložit ho jako koncept. Máte ho pak více na očích a na rozdíl od papírků ho neztratíte.

Koníčky

Pokud máte nějaký koníček, je to jedna z nejlepších věcí o které můžete psát. O tématu máte jistě mnoho informací a navíc budete psát se zájmem. O tématech která vás zajímají se vždy píše nejlépe. Ať už fotíte, skládáte hudbu nebo malujete, pište o tom. Jistě se najdou čtenáři s podobnými zájmy, kteří tyto články budou mít rádi.

Recenze

Koupily jste jsi auto, mobil nebo pomeranč v Tescu? Napište jak jste byli spokojeni, jaké jsou klady a zápory výrobku… Čtenář, který se zajímá o koupi něčeho podobného bude za recenzi jistě rád.

Recepty

Téma, kterého v Česku využívá málo bloggerů. Kromě těch kteří píší výhradně o jídle. Pokud znáte recept na rychlou večeři nebo slavnostní oběd, napište ho. Pokud ne, zeptejte se svých rodičů, babiček a tetiček. Velmi vhodné je jídlo připravit a článek doplnit fotografiemi. Článek vám spořádá více času i námahy. Při konzumování vás ovšem bude čekat odměna.

Fotografie

Sada pěti pěkných fotografií z vašeho výletu, zážitku nebo práce? Proč ne. Stačí jen krátký popisek obsahující pár slov. Při dnešním SEO fanatismu, vídám fotočlánky na velmi málo blozích.

Návody

Lidé návody milují a také často vyhledávají. Pokud jste tedy mírně pokročilí neváhejte napsat nějaké to how to. Stejně tak pokud jste se dlouho trápily s nastavením nebo nainstalováním nějaké věci a nyní víte jak na to, napište to ostatním.

Krize

Je pár témat pro případ opravdové krize. Nikomu nedoporučuji psát o těchto tématech. Jsou to témata pro případ, že napsání článku je otázka života a smrti. Témata jako: Radek Hulán, kritika ICQ nebo jaký prohlížeč používám, uvádím jen pro úplnost. Nemyslím se že psát o nich má velký smysl.

Rozhodně se kloním k tomu že pokud téma nestojí za to, nepište o něm. Pokud vás však zaujalo, věřte že je dobré.

Psát se dá o čemkoliv. Nebojte se experimentovat a napsat něco, co nikdo jiný před vámi nenapsal. Věnujte článkům víc než jen pár minut u klávesnice. Můžete natáčet videa, psát odborné články nebo publikovat vaše grafická práce. Pište z nadšení, ne z donucení.

Proč se tím soud zabýval

To je otázka na kterou jsem nenašel odpověď. Neřekl bych že se u našich soudů zrovna nemají co na práci. A posuzovat jestli někdo někomu řekl blbec? Bylo tím řečeno že se tyhle zbytečnosti řešit budou. Byla tedy dána zelená všem chudáčkům, kterým bylo jejich označením ukřivděno. Celá aféra na mě působí ironicky. Napsal že rasista je blbec a šel před soud?  V tom případě říkám že rasista je podprůměrně inteligentní slaboch řídící se předsudky.

Spravedlnost

O tom jestli je Matouška vinný nebo ne, nemá cenu vést spory. Co je jasné, že podrážděně reagoval na rasistický příspěvek. Je mi líto že byl odsouzen někdo, s kým souhlasím a chápu ho. Na druhou stranu jsem rád, že jde o mírný trest (tuším druhý nejmírnější).

Jak to bude dál

Budou nás soudit za použité blbce? Budeme se bát komentujícímu říci, že vážně pochybujeme o jeho duchapřítomnosti? Mám se bát toho že v článku používám slovo rasista, přesto že jsem o tom přesvědčen?  A kde je ta všemi roztrubovaná svoboda slova?