O honbě za fotoaparáty

Vývoj fotografické techniky byl v historii fotografie vždy důležitý a ovlivňoval nejen formu, ale i obsah fotografií. Od těžkých velkoformátových přístrojů postavených na stativech, přes lehké a malé kinofilmové přístroje, až ke snadno editovatelným fotografiím z digitálních fotoaparátů. Fotoaparáty, ale i způsob zpracování fotografie a fotografické příslušenství, to vše ovlivňovalo autora v tom co bude jeho cílem. Dává mu kontrolu nad tím aby výsledek jeho práce byl co nejvíce podobný jeho představě. Skvělé možnosti, které nám technika umožňuje, mají ale i svou temnou stránku. Snadno se jim totiž podlehne a důležité otázky „co fotím? proč to fotím? co tím chci říci?“ nahrazují otázky „není to moc ostré? není to málo barevné? nemá to malé rozlišení?“.

Posbírej je všechny!

Dokonalá forma na vrcholu pyramidy

Pročítám si různá internetová fóra, kde lidé hodnotí a diskutují nad fotografiemi. Nacházím technicky dokonalé fotografie, dolaďované v každém pixelu. Často působí jako kýče, jsou podbízivé, prázdné a napodobují zaběhlá schémata. Jsou to tisíce kapek vody, západů slunce a smějících se dětí. Ale také nacházím snímky techniky průměrné, které něco zachytili. U nich nepřemýšlím jak byli vytvořeny, jakým objektivem a na jaký film nebo čip. Zaujme mě co a ne jak. Tím nechci nijak shazovat tu řekněme technickou část fotografie nebo říkat, že je nedůležitá. Jen jí musí něco předcházet.

Autorkou je Robyn Jay

Dělá dražší fotoaparát lepší fotografie?

Bylo by přece nesmyslné tvrdit, že dražší fotoaparát lepší fotografie nedělá. Důležité ale je o kolik. A když si uvědomím o kolik, je to docela drahý špás. Fotografii totiž dělá hlavně oko. Jako nejsou žádné sedmimílové boty, tak vám žádný kouzelný fotoaparát nepomůže dělat skvělé fotky. Mistři svého oboru, ti s nejlepšími oky, si potom kupují fotoaparáty za závratné částky a my můžeme žasnout nejen nad tím jakou skvělou věc fotograf našel a zachytil, ale i s jakou technickou dokonalostí a estetikou to provedl. Ale k čemu je nám, slepým fotografům, kteří jsou rádi když nenajdou v rohu snímku svůj palec taková vymoženost. Aneb něco vyfocené na mobilní telefon bude vždy více než nic vyfocené na dobrý fotoaparát. Proto si místo fotoaparátu nového kupte starý a hodně mrkve. Trénujte oko, je to zdarma a výhodnější.

Autorem je Janne Moren

Fotoaparát, který padne k mým botám

Pozoruji turisty v Českém Krumlově jak se prohýbají pod obrovskými taškami s nejméně třemi objektivy a krásnými velkými fotoaparáty. Neomylně si stoupají vždy na stejné místo a fotí stejné věci. Člověk má skoro pocit, že o něco přichází když si takovou krásu nevyfotí. V jedné ulici potkávám pána s dřevěným stativem a také několika kily vybavení za několik tisíc korun. Bylo by člověku až trapně dát si na stativ nějaký neprofesionální kompakt nebo si stoupnout s fotoaparátem a snažit se o dobrou fotku. Jak bych potom vypadal? Věci, které si dnes asociujeme s pojmem fotografie s ní vlastně ani moc nesouvisí. Jsou daleko blíže fenoménu „stylu života“, kde fotoaparát slouží jako módní doplněk.

Autorem je Howard Ignatius

Tak tedy snímek nebo aparát?

Také jihnu při pohledu na fotoaparáty Leica a udivuji se nad schopnosti těch nejmodernějších digitálních přístrojů. Ale to je vlastně úplně jiný koníček než zájem dělat dobré fotografie. Tam se musím zajímat hlavně o všechno ostatní, o to co zachytím. Fotoamatérů, kteří nefotí jen dovolené je zdánlivě hodně. Mě ale připadá, že většina z nich je spíše fanoušky techniky, fotografických postupů a počítačového softwaru než fotografie. A tím nechci tyto lidi nijak řadit např. pod umělecké fotografy. Jen tyto světy hodně splývají a spoustu lidí, kteří by rádi fotografovali, matou. Například si myslí, že ani nemohou začít protože nemají finance na vybavení. Nebo naopak pročítají všechny možné recenze a kupují si vybavení ve víře, že to pomůže jejich fotografii. Není nic špatného dělat fotografie pro čisté nadšení z techniky a formy. Ale je dobré vědět, že je tu i jiná cesta bližší podstatě fotografie.

Autorem je Mijonju